Měření frakční průtokové rezervy je jednoduchá, rychlá a bezpečná, ač invazivní metoda, díky které může lékař objektivně posoudit významnost zúžení věnčité tepny. Díky změření frakční průtokové rezervy tak nedojde k nadhodnocení, případně podcenění zúžení věnčité tepny.
Měření frakční průtokové rezervy (FFR) je vyšetření, během kterého lékař pomocí speciálního tlakového katétrového senzoru změří tlak krve ve věnčité tepně za zúžením a prostřednictvím zaváděcího katétru i tlak krve v tepně před zúžením. Frakční průtoková rezerva pak udává poměr maximálního průtoku v postižené tepně (místo za zúžením) a průtoku v tepně nepostižené (tedy v místě před zúžením). Pokud je hodnota tohoto poměru rovna nebo nižší hodnotě 0,8 je možné hovořit o výrazném zúžení tepny.
Měření frakční průtokové rezervy může být doplňkem angiografického vyšetření a podle výsledků tohoto měření může lékař zvolit další terapeutický postup.
Měření frakční průtokové rezervy probíhá katetrizační cestou na katetrizačním sálku. Jde o invazivní metodu, kterou lékař provádí v lokální anestezii.
Vpich je obvykle provedený v oblasti třísel, případně do radiální (palcové) tepny na předloktí. Lékař do cévy vsune zaváděcí katétr a následně i speciální ultratenký drátek s tlakovým senzorem, který zasune až do místa za zúžením tepny. V okamžiku, kdy je tlakový senzor na svém místě, vyvolá lékař pomocí medikamentů stav takzvané hyperemie, tedy stav, kdy jsou cévy v těle roztažené. Pak provede samotné měření, jehož výsledky má okamžitě k dispozici. Na základě toho pak zhodnotí významnost zúžení věnčité tepny.
Na měření frakční průtokové rezervy není třeba se nijak připravovat. Obvykle však bývá součástí angiografického vyšetření, které se provádí nalačno. Pacient by tak neměl šest hodin před zákrokem jíst ani pít. A lékaře by měl s ostatečným předstihem informovat o lécích, které pravidelně bere.