Katetrizační ablace arytmií je invazivní zákrok, který se provádí na speciálním sále a při plném vědomí pacienta. Jde o poměrně novou a zároveň velmi úspěšnou metodu léčby srdečních arytmií. Riziko komplikací při zákroku a těsně po něm je velmi nízké a katetrizační ablace následně výrazně zvýší kvalitu života.
Katetrizační ablace je invazivní, nicméně nechirurgický přístup k léčbě srdečních arytmií. Laicky řečeno dojde při katetrizační ablaci ke zničení té části srdeční tkáně, ve které vznikají arytmie – dochází k tomu prostřednictvím ablačního katétru, který je na konkrétní místo v srdci vpravený prostřednictvím vpichu nejčastěji v tříslech, v některých případech na krku. Tento katétr prostřednictvím vysokofrekvenčního proudu zahřeje přesně diagnostikovanou srdeční tkáň o velikosti jen několika milimetrů čtverečních a tím odstraní zdroj poruch srdečního rytmu.
Zákrok probíhá na specializovaném operačním sále, kde je pacient nejprve připojený na monitorovací zařízení. Během zákroku je mu měřeno EKG, krevní tlak a zároveň lékař vše kontroluje prostřednictvím rentgenu.
Lékař následně lokálně znecitliví místo, kterým do těla vsune katétr, nařízne kůži a do cévy zavede širší jehlu. Pak dojde k vsunutí trubičky, kterou lékař zavede až do srdce, a následně do této oblasti vsune i jeden nebo několik speciálních katétrů s elektrodami. Jejich prostřednictvím, ještě před samotnou katetrizační ablací, provede elektrofyziologické vyšetření.
Elektrofyziologické vyšetření lékaři pomůže přesně určit místo, ve kterém vznikají srdeční arytmie. V tomto okamžiku tak může dojít k řízenému vyvolání srdeční arytmie, aby si lékař ověřil správnost diagnózy a našel místo ablace. Následně je do diagnostikovaného zavedený ablační katétr, z jehož hrotu je do určené oblasti vyslaný vysokofrekvenční proud, který místo vzniku arytmie zahřeje a tím „zničí“.
Délka zákroku je individuální – od několika desítek minut až po několik hodin. Katetrizační ablace není bolestivá, pacient ale může během vyšetření občas cítit nepříjemný tlak nebo pálení na hrudníku. Po ablaci lékař zastaví krvácení a ošetří místo vpichu. Pokud pro katetrizaci použil žílu, pak by měl pacient s bandáží žíly strávit v klidu na lůžku minimálně šest hodin, u katetrizace tepny se doba klidu na lůžku protahuje na 24 hodin. Celková doba hospitalizace se pohybuje od dvou do pěti dní. Zhruba týden po zákroku se pacient může vrátit do práce.
Pacient by měl několik dnů před zákrokem vysadit po domluvě s lékařem některé léky (například léky proti srážlivosti krve) a informovat ho o případných alergiích. Katetrizační ablace se provádí na lačno – pacient by proto neměl zhruba 3 až 4 hodiny před zákrokem jíst ani pít. Pokud má pacient umělý chrup, musí ho před zákrokem vyndat. Před zákrokem pacient také obvykle podstupuje vyšetření EKG a krevní testy.
K nahlédnutí: Formulář informovaného souhlasu s detailními informacemi o katetrizační ablaci